"If you're going through hell, keep going..."
Sir Winston Churchill

Bitter Sweet Agonies 20. díl

7. prosince 2016 v 19:14 | Luci |  Bitter Sweet Agonies...
Title: Bitter Sweet Agonies
By: Luci
Part: 20

Yo, bichies...
I'm sooo sorry. :'( Mé plány na včasné vydání dílu se naprosto zhatily, když jsem si až příliš pozdě uvědomila, že v úterý nejsem celý den doma. Výlet do Prahy od brzkého rána až do ještě bržšího rána dneška. X.X Jsem naprosto mrtvá, musím se učit chemii, takže to bude jen ve zkratce. Pouze se bojím, že příští týden díl opět nestihnu (říkám to naprosto upřímně, ale jen jako jednu z možných variant). :D Držte mi veškeré palečky na zítřejší test a já vám na oplátku zanechávám další díl. ;)

Usagi se nestihla ani zmateně rozhlédnout, jak bylo poslední dobou jejím dobrým zvykem a už se řítila na volné místo. Tentokrát se ocitli v posluchárně, kde se táhlo několik řad lavic po obou stranách místnosti. Jediný volný prostor byl kolem učitelské katedry s několika tabulemi a široká ulička umožňující přístup k studentským místům.
"Bral bych místo někde uprostřed," poradil jí Shu a sám zamířil k lavicím u oken. Usagi se rychle rozhlédla, jakoby se snažila najít vlastní variantu, ale nakonec se spěšně vydala za ním. Shu se svalil vedle okna, dívka přímo vedle něj a Ayato po jejím boku.
"Já myslela, že všichni učitelé jsou čarodějnice," zašeptala potichu Usagi směrem k červenovláskovi. Ten se tiše zasmál.
"Ty jsi ztracenej případ, stereotype," vycenil na ní sněhobílé tesáky, "Viděla jsi jednu učitelku a hned jsi odsoudila všechny? Tsss."
"Hele! Do předvčerejška jsem nevěřila ani že existují upíři. Stačil jeden pohled na vaší rodinku a hned mi bylo jasný, že nic tak nadlicky protivnýho samo o sobě zkrátka neexistuje," odpověděla mu s úšklebkem a Shu vedle ní vytáhl kouky úst do spokojeného úsměvu. Ramena měl opřená o opěradlo židle za sebou, hlavu zlehka zakloněnou a oči zavřené. Nezasvěcený pozorovatel, jako třeba Usagi, by si mohl myslet, že rozhovoru povedené dvojice nevěnuje pozornost.
"Je tedy s podivem, že ty do naší rodiny původně nepatříš," neodpustil si Ayato poznámku, nad kterou se samolibě ušklíbl. Jak ten se sebou musel být spokojený!
"Ouuu, tak mi umíme být i moderní drsňáci?" zasmála se mu nazpátek, "Myslela jsem, že jsi takový ten typ: požaduji satisfakci, sire!" Shu už nevydržel zadržovat smích a potichu se bublavě zasmál. Usagi se na něj otočila a spokojeně se usmála. Ayato ale spokojeně vůbec netvářil a dívka si to hodnou chvíli užívala. Nakonec se jí ale chlapce zželelo a mile do něj drknula ramenem.
"Tak promiň, šprtíku," zamumlala mile směrem k vrčícímu červenovláskovi a otočila se na něj čelem, "Jaká teda je?" Do tiché třídy vplula postava a vlastně nikdo si jí zprvu nevšiml. Až po chvíli se začali spolužáci zvedat k pozdravu a to upozornilo i konverzací zaneprázděnou trojici.
"Jaký," opravil jí pobaveně červenovlasý a kývl směrem ke katedře u které se akorát zastavil jejich učitel. Vysoký a vysportovaný, delší černé vlasy po uši, kouzelně zelené oči a překvapivě přitažlivou ostře řezanou tvář. S přátelským úsměvem odložil na katedru několik věcí, mezi nimiž byly s velkou pravděpodobností i klíče, což dívka vydedukovala podle kovového zařinčení. Přelétl třídu letmým pohledem a pokynul, aby se posadili.
"Sergio Moran," šeptnul k ní na osvětlenou Shu a stejně jako ostatní se posadil. Usagi uznale našpulila spodní ret a pokývala hlavou. Sympaťák, to se mu musí nechat.
"Dějiny byly vždycky moje hobby," zasmála se potichu a olízla si spodní ret.
"Nerad ti kazím radost, ale my nejsme jediní se sakra dobrým sluchem," otočil se k ní Ayato s pro změnu dobrou náladou a škodolibě se uchechtl. Usagi sklouzla pohledem ke katedře, kde na ní zpoza obrazovky počítače koukal pár zelených očí hrající pobavením. Dívka se s ním na okamžik střetla, ale hned zase sklopila oči k desce lavice a zčervenala skoro jako Ayatovi vlasy. Rychle si otevřela sešit připravený k dějepisu, začala si pohrávat s propiskou a vlasy si nahrnula co nejvíc do obličeje. Cítila se tak trapně! A nejhorší pro ní bylo, že ten arogantní blbec měl zase pravdu. Nahrnula si vlasy ještě víc do obličeje a pomalu sjela po židli dolů, kdyby to šlo zakopala by se pod podlahu.
"Fajn, posledně jsme skončili u středověku, tak bych dnes rád pokračoval," spustil Sergio a zvedl se od počítače, aby následně přešel k tabuli. Ke svému výkladu na ní v krátkosti čmáral poznámky a plně si vyprávění užíval. Kromě odborných informací doslova podle učebnic dodával i různé historky, které se zdály být hodně realistické skoro jakoby je na vlastní kůži zažil.
"Pravdu díš," usmál se Ayato na dívku tiše během sepisování poznámek s pohledem stále upřeným na tabuli.
"Fakt? On to všechno zažil?" zeptala se stejně tiše poučena z předešlé zkušenosti. Opravdu nepotřebovala, aby se na ní upřel pohled jejich sakra pěkného učitele ne-li jeho pozornost. To dnes nechtěla. Jediné po čem dneska toužila byla v klidu proplout dnešním večerem a doma se schoulit do postele a celý den prospat. Ostražitě pohlédla k tabuli, ale její učitel si jí nevšímal a dál s úsměvem vyprávěl jednu z historek svého mládí.
"Nejstarší upír, kterého jsem kdy potkal. Pokud nepočítáme mého drahého otce, velkou legendu mého života." Shu vedle nich se tiše ušklíbl na čistě popsanou stránku sešitu a otočil se po nich.
Byla to pravda. Svého otce viděli snad jen jednou a tím si ani jeden z nich nebyl stoprocentně jistý. Logické bylo, že čím starší upír tím víc zkušeností a hlavně síly měl. Sergio, jejich dějepisář, byl jedním z mála opravdu starých rodů. Dívka se sklouzla po židli a zpod závoje rozpuštěných vlasů se na učitele podívala. Její sourozenci jí přitom s úsměvem sledovali, připadalo jim to vtipné.
Sergio se uvolněně opíral o katedru, odpovídal na tiché dotazy jeho studentů a stále se zaobíral jeho historkami. Ruce měl založené na hrudníku, zlehka přikyvoval a občas pro zdůraznění udělal nějaké gesto. Dívka ho ještě chvíli přemýšlivě sledovala a pak se ušklíbla.
"Řekla bych, že tohle bude ještě zajímavý," mezi prsty si protočila propisku a otočila se na Ayata.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama