"If you're going through hell, keep going..."
Sir Winston Churchill

Radioactive...

12. května 2015 v 21:00 | Luci Dee |  Bla bla bla...
Yo...
Dneska jsme měli se školou celkem zajímavý výlet, na kterým jsem se jako obvykle zase řezala smíchy místo toho, abych dávala pozor na výklad... :D Na výletě byly všechny tři devítky, takže to byl zase masakr... XD A jelikož jsem přežila a ještě teď se potutelně usmívám, tak se s vámi jdu krátce o zážitky podělit...

Když jsme se ve fyzice učili o elektrárnách (cca. před měsícem), tak nám náš fyzikář mile oznámil, že dnes (tedy 12. května) pojedeme na exkurzy do Temelína a všichni samozřejmě souhlasili... Takže jsme se celý měsíc těšili na dnešek, jak se ulejeme ze školy (to byl všeobecný názor, ale pár lidí se i těšilo na prohlídku)... :) K našemu zklamání jsme se první dvě hodiny učili, ale tak fyzika a angličtina jsou celkem v pohodě, a teprve potom vyrazili pronajatým ČSAD-čkem na cestu...
Děsila jsem se "nastupovacího procesu", protože ten u nás probíhá asi tak, že se nejdřív přizabijeme v šatně (tři početné třídy se nacpou do malé šatnové "klece", všichni si chtějí sednout a polovina lidí se složitě souká do Conversek), pak se popereme o místa v autobuse (klasika, všichni chtějí sedět na té veliké sedačce vzadu, nikdo nechce jít dopředu k učitelům a popřípadě sedět vedle nepopulárních spolužáků či spolužaček) a furt sebou meleme, takže nás učitelé nemůžou spočítat a tvrdneme před školou jak dementi... -_-
*vzpomíná na úžasný odjezd, kdy to autobus při otáčení na úzkém prostranství před školou napral do auta, které se kolem něj mermomocí chtělo prorvat a začíná se tlemit jako pako*
Dneska to ale oproti očekávání proběhlo klidně, nikdo nepadl za obět brutalitě přesunu a během chvilky jsem obutá seděla mezi prvními v pohodlné sedačce (učitelka totiž užila právo, jak by řekl Gajsík, "Ladies first!" a tak jsme si s Šutrem vybrali fajnový místa uprostřed autobusu)... Cesta utekla celkem rychle, zvlášť když jsme se celou cestu tlemili Darth Vaiderovi, který seděl vedle velmi oblíbené spolužačky (kluci jí dali přezdívku Hagrid, ale mě to přijde přehnaný, takže jí tak tady nebudu oslovovat)... :D
Jakmile se na obzoru objevili komíny elektrárny, tak si je polovina autobusu začala fotit a ten zbytek si uklízel věci, aby mohl vystřelit ze dveří jako první (já si udělala pár fotek a rychle si hodila batoh přes jedno rameno, abych se pak skrz dav prodrala ven)... Zastavili jsme před informačním střediskem, učitelé nám dali informace o následujícím dění a zatímco jsme čekali než skončí prohlídka před námi, tak si všichni kluci jako správní "gentlemani" posedali na lavičky a my holky musely stát pěkně na vlastních (jak obvyklé pro naší třídu)... :D Obvyklá partička z vedlejší třídy se odebrala za roh kouřit a tak jsme se v náší "pětici" celkem dobře bavili, když je učitelé vyhmátli a rozešli se k nim s celkem naštvaným výrazem (bohužel se žádný vážný trest nekonal, takže jsme se nemohli výsostně bavit)...
Předchozí prohlídka skončila, pro nás si přišla nějaká paní a tak jsme se za ní všichni poslušně vydali do budovy... Nevím jak ostatní, ale já jsem čekala a pod pojmem prohlídka si představila, že budeme někde chodit a tak jsem si vzala foťák, abych všechno řádně zdokumentovala (samozřejmě jsem nečekala, že bychom se šli podívat třeba do reaktoru nebo něco)... To co ale následovalo rozhodně prohlídka nebyla... Vyšli jsme asi tak miliardu schodů, došli do malinkatého kinosálu a tam se všichni nějak usadili... Židličky byly tak malé, že jsem si nemohla ani pohodlně sednout, skoro jsem na tý židličce ležela, aby liliputky za mnou viděli (a já si nelámala záda) a nohy jsem měla zkroucené v nepřirozeném úhlu (i můj nejmenší spolužák se nemohl pohodlně usadit a to je co říct)... :D Vyslechli jsme si celkem zajímavou přednášku a zkoukli krátký dokument, což nám dohromady zabralo něco kolem dvou hodin... Pak byl čas na dotazy a spolu s Šutrem jsme se nemohli neusmát, když se jedna "velmi inteligentní dáma" z vedlejší třídy začala ptát... :D
Pak nás čekala prohlídka expozice rozdělená do dvou částí... Ta první byla malá a celkem nudná (takže kromě klaustrofobie jsem se nehorázně nudila), ale ta druhá byla celkem zajímavá... Největší obdiv sklidil asi model reaktoru, kde se dal zvyšovat a snižovat výkon... Na horní části se totiž objevoval procentuální výkon reaktoru a při dosažení hodnoty to začalo pískat, blikala kontrolka "HAVARIJNÍ STAV" a začali se zasunovat havarijní tyče... Model mohl mít tak nějaké dva metry (odhadem, protože byl větší než já a nejvyšší jedinci výpravy) a neustále u něj někdo stál... Naše primitivní mozečky se ale dokázali zabavit i s daleko menším a jednoduším modelem na kterém byla znázorněn pohyb řídicích tyčí a ten pohyb se dal ovládat (na to jsem přišla já a pak jsme se s Šutrem střídali a postupně mačkali šipku nahoru a dolu)... Druhá expozice byla výrazně menší, ale zato o hodně zábavnější... Kvíz, interaktivní obrazovky s obvody, modely, interaktivní pohled na elektrárnu z různých úhlů a nějaké ty informativní tabulky... :) Jednomu mému spolužákovi (ehmehmehmGajsíkehmehmehm) se povedlo jim restartovat jeden z počítačů od kterého jsme se pak radši drželi dál a dělali nenápadný... :D Pak jsme si tam zase jako největší socky nabrali letáčky, který stejně všichni vyhodí, ale letáčky zdarma, tak to neber... :D
Po exkurzi jsme chvilku čekali na vydlážděném prostranství před infocentrem než přijede autobus, takže jsme si udělali společnou fotku všech devítek a kromě naší třídy si ostatní udělali i třídní foto... Musím přiznat, že mít společnou fotku z výletu by nebylo tak špatný, ale když se burani nechtějí fotit, tak je do toho kopat nebudu (ale nakopnout bych je někdy mohla XD)... Ale vůbec se netěším až se zveřejní fotky z výletu, protože na tý společný budu mít nejspíš před obličejem ruku (aneb máme rádi pilovou sezónu) a na těch ostatních o kterých radši ani nevím budu určitě vypadat hrozně... :D
Cesta zpátky byla ale ještě vtipnější než restartování počítače či cokoliv jiného... Naši spolužáci opět splnili všechna očekávání a chovali se jako malé děti... Nejprve se vedle mě a Šutra začali holky pošťuchovat s klukama ("Nemůžeš si sklopit tu sedačku, protože tu pak nebudu mít místo!" "Ale ty přede mnou si jí taky sklopili!"), pak se začali dva mí (raději nejmenovaní spolužáci) pošťuchovat opět o sedačky a všechno vyvrcholila, když jsme se blížili k Budějkám... Jelikož mi blbl můj stařičký MP3 přehrávač, tak jsem byla odkázana na sledování dění okolo... Mojí mírnou depresi mi ale vynahradilo nutkání epesního facewallu (When facepalm and facetable is not enough!), když jsem uviděla, jak Bican spolu s Dejvem (vím, že se to píše jinak, ale naše třída na anglický pravopis kašle) drtí Emzáka mezi sedačkami... XD Pak to ale dovršila scénka, kterou zase pro změnu předvedl Lachtan a spol... Ani ne pět minut po tom, co jsem Šutrovi řekla, že se za chvilku snad začnou řezat klíčema se ozvalo cinknutí kovu o kov a vzduchem se mihl popruh od klíčů... To by bylo ještě normální, pokud by nejmenovaný spolužák nechytl Lachtanovi klíče, nenatáhnul mu ruku dopředu mezi sedadla (takže měl Lachtan hlavu nakloněnou mezi přední sedačkou a Emzákovými nohami) a Bican s Dejvem proti sobě nezačali tlačit obě sedačky... -_-
Moje IQ za tu cestu kleslo tak nejmíň o 120%, ale stálo to za to... Dokonce jsem nakonec i pominula to, že nás ČSAD-čko zavezlo až před školu a já kvůli tomu nestihla autobus domů... :D Přidávám pár fotek (kvalitka forever), loučím se a běžím se radovat nad doručeným balíkem... :3 Pokud chcete vědět, co jsem dostala (po případě i za co), tak pište do komentářů a já vám to sem podle počtu komentů hodím... ;)
Sayonara...

*omlouvá se, ale je strašně líná to otáčet*

(tuhle písničku jsme si "pozpěvovali" cestou i na místě XD)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama