"If you're going through hell, keep going..."
Sir Winston Churchill

Article...

3. dubna 2015 v 20:38 | Luci Dee |  Bla bla bla...
Yo, min'na... :D
Tak jsem opět tady... Předem říkám, že se nebudu omlouvat za mou nepřítomnost, jelikož sem stejně moc lidí nechodí a plno známých blogerek vydává články ve větších časových intervalech než já a neřeknou k tomu ani ň... Tenhle týden byl pro mě naprosto příšerný, abych pravdu přiznala... Přijímačky se mi blíží, ve škole nás učitelé bombardují testy, někteří spolužáci (a spolužačky, abych nekřivdila jenom mužskému rodu) se mi zdají čím dál otravnější a nemá čas na své "uklidňováky" jako malování nebo psaní FF-ek... :( Dneska jsem si ale řekla, že už bych konečně měla sepsat nějaký článek, abych měla lepší pocit... A tak jsem zasedla s hrnkem čaje, večeří a sluchátkama na uších k notebooku díky čemuž si můžete přečíst nadcházející slátaninu... ;)


Název vůbec neřešte, prostě jsem něvěděla co dát za název, aby to dostatečně vystihovalo podstatu článku (pokud vůbec nějakou mít bude)... Celkově to bude takové shrnutí mého proběhlého týdne... :)
Od pátka do neděle jsem byla s rodinou na Lipně ve Wellness Hotelu Frymburk... Bylo to tam naprosto úžasný a odpočinkový... :) Byla jsem poprvé v životě v sauně, ve vířivce a taky jsem hrála prvně minigolf... ;) Taky jsem byla plavat, hrát bowling a šla jsem na tůru po nějaké křížové cestě (mám plno fotek, protože mě chytla umělecká chvilka při pohledu na potemnělou oblohu a uklidňující hladinu Lipna)... Večeře a snídaně byla formou bufetu, což miluju, protože jsem člověk nerozhodný a tak vždy ochutnám od všeho něco (naštěstí mám silný žaludek, takže jsem se z kombinace Hermelínu s chlebem nasledované svíčkovou nesložila :DDD)... Volný čas jsem trávila na pokoji, kde jsem si poklidně surfovala na internetu (hledala jsem námět na článek, takže nějaké ty obrázky) nebo koukala na filmy, kterých mám ve svém notebooku opravdu spoustu... Zkoukla jsem například Dračí Past (výbornej film, akorát jsem si rvala vlasy nad "realistickým" zpracováním draka), znovu The Maze Runner (už připravuji recenzi jak na knížní tak i filmovou verzi), Grizzly Rage (fajnovej horror s naštvaným "medvídkem" a Tylerem Hoechlinem-můžete znát z Teen Wolfa jako Dereka Halea) a konečně i poslední díl Hobbita (taky bych tuhle sérii chtěla trochu zrecenzovat, protože jsem na The Lord of the Rings a pak i The Hobbit vyrostla)... Přiznám se upřímně, že jsem Bitvu pěti armád probrečela (více se o tom rozepíšu v recenzi)... :)
V pondělí jsem šla k doktorce, jelikož jsem opět ve škole ukázala svojí šikovnost... :P Ve čtvrtek jsme si na těláku spálila nohu a až do pondělí se mi dařilo rodiče uklidňovat tím, že je to jenom sedřený a brzy se to zahojí... No, ale když to v pondělí vypadalo ještě hůř něž ve čtvrtek, tak mě taťka neoblomně dotáhnul k doktorce, která to klasifikovala jako spáleninu 2. stupně... OK, cvičit určitě budu moct, takže stačí jenom přežít ošetření... To jsem nevěděla co mě čeká za muka... Nejprve dezinfekce, takže bolest jako prase a pak nanášení tekutého obvazu po němž jsem si musela vytahovat vatu z rány a moje noha vypadala jako Shrek... No, ale největší pecka přišla, když mi doktorka řekla, že nebudu moct měsíc ne-li víc cvičit... Proč?! Zrovna když jsem se tak moc těšila na volejbalový tréninky a tělocviky... :'(
V úterý mě čekal první tělák na lavičce a samozřejmě, že hráli můj druhý oblíbený sport-basketbal... Sledovat "hru" z lavičky bylo snad ještě větší mučení než kdybych musela být na hřišti... -_- Netvrdím o sobě, že jsem nějaký Michael Jordan v ženském provedení, ale rozhodně hraju líp než některé z holek... Bránit koš tím, že si pod něj stoupnu a čekám, jestli se protivník trefí nebo ne, běžet s míčem bez driblingu přes celý hřiště nebo srazit někomu loktem brýle a ještě ho strčit na zeď? I Schwester umí hrát líp basket a to jí nadávám jak je levá na jakýkoliv sporty! Nakonec jsem tedy přece jen byla ráda, že jsem se té hry nemusela zůčastnit, protože tolik faulů by neustál ani "nechromej" člověk natož já s nohou, která byla nehorázně oteklá... :) A taky nám přišli třídní trička na která jsme čekali hodně dlouho... :D Jsou jablkově zelený, vepředu s nápisem KILLER (bez něj bylo tričko takové prázdné a k tomu dalšímu přednímu potisku se to hodilo), obrázkem dinosaura a komentářem DEMENTOSAUŘI, na levém rukávu máme každej svojí přezdívku (já tam mám ROHLÍK -_-), vzadu s názvem školy, ročníkem, třídou, obrovitou obludu s jmény žáků, třídního učitele a ředitele a pod tím mojí oblíbenou větu: PLAČTE, (J)ELITA ODCHÁZÍ! Všichni jsme si je okamžitě vyzkoušeli a pak celý den jako magoři chodili po škole ve stejných tričkách... Nejvtipnější bylo, když jsme šli na tělocvik a celá naše rozptýlená třída byla v davu snadno rozpoznatelná... Představte si šedesát dětí v různobarevných, většinou tmavých, tričkách a mezi nimi dvacet zářivě zelených triček... :D Smáli jsme se tomu s katherine a Mlezivkou jako magoři... ;)
Ve středu byla asi nejpohodovější den z celýho školního týdne... U nás na škole totiž probíhalo testování PISA (mezinárodní testování žáků narozených v roce 1999 v různých oborech jako matematika, čeština, přírodopis atd.) a zbytek devátýho ročníku byl sloučenej do jedný třídy... Já jakožto nejmladší ze třídy (pokud vím, tak nejspíš i nejmladší z ročníku) jsem tedy celej den trávila s ostatníma poflakováním... Měli jsme mít sice normální vyučování, ale kterýmu učiteli by se chtělo učit, když polovina lidí ani nepřišla a s tou druhou se pracovat nedá? Katherine se na mě totálně vykašlala (zrádkyně mě nechala sedět se Syslem) a určitě při své těžké simulantóze ani nepřemýšlela nad žádnou povídkou (tak zlá je na mě pořád)... :D První hodina byla nejvíc v pohodě, učitel vlezl do třídy, zapsal do Bakaláře, řekl nám ať dýcháme do rytmu a šel si něco zařizovat... Druhá hodina byla už trochu horší, protože jsme museli zpívat anglický velikonoční písničky a tak jsme se většinou jenom pitomně tlemili... Třetí hodinu byla matematika, takže jsme asi tak patnáct minut počítali pohybu dvou těles a zbytek hodiny se koukali na pokusy od Brainiaku... :D Pak následoval všemi nenáviděný děják, kdy jsme asi půl hodiny strávili tím, že se učitel marně pokoušel zapnout film o letectvu a když jsme přešli do jiné učebny, tak jsme koukali na ten film... Já teda nemohla, protože můj velmi inteligentní a taky dětinský spolužák zjistil, že je apríl, takže mi celou dobu vysvětloval koho napálí a nebo se snažil napálit mě... Takže jestli se mě učitel příště zeptá na film, tak vím velký kulový... :D Den nám krásně uzavřela dvouhodinovka angličtiny (na kterou už přišli i testovaní, protože se testovali jenom první čtyři hodiny) kdy jsme probírali Velikonoce ve světě a já byla zkoušená (dostala jsem za jedna, ale s TEČKOU O.O-to u naší angličtinářky znamená něco naprosto hrozného mezi normální jedničkou a jedna mínus, pro nás ostatní je o prostě jednička)... A jelikož nemůžu cvičit, tak jsem si den zpříjemnila vypomáháním učitelce s malými "programátory"... Jelikož programuju už od třetí třídy, tak toho docela dost umím a tak si nás "inteligenty" co chodíme na kroužek programování učitelka občas vezme na pomoc... No je to něco hroznýho... Ty děti (jenom první stupeň) jsou nehorázně hyperaktivní a taky víc pobíhaj po učebně než programujou (takže mě asi tak sedm dětí sejmulo -_-)... Navíc tak nehorázně řvou, že tam není slyšet vlastního slova... Jako jediná holka se vždycky strašně bavím, když ty děti nevěřícně kulí očka, že vůbec něco o počítačích vím (a co teprve, kdybych jim tam rozebrala a následně složila stolní počítač XD)... Když jednou zažijete tohle, tak jste naprosto rádi, že jindy lítáte sem tam po tělocvičně a tečou z vás hektolitry potu (což teď měsíc dělat nebudu, protože mám tu pitomou nohu =.=)... :D Naštěstí jsem si pak užila dostatek ticha na další hodině kam chodí pouze druhý stupeň... Hezky jsem si zamobilovala a zlepšila si náladu pohledem na kluky, kteří si hráli na interaktivní tabuli hru, kterou jsme naprogramovali minule... :D
To by bylo asi tak všechno, koukám, že se nám článek trochu protáhnul, ups...
*radši rychle vymýšlí krátký konec, aby od nejmenované osoby nemusela poslouchat, jak píše dlouhý články*
Ještě taková poslední otázečka, chtěli byste, abych si změnila jméno? Docela se mi totiž líbí moje japonské jméno: TADOMIKI a už teď si Luci Dee zkracuju jenom na Luci nebo Dee... :) Hodím vám do menu anketu a uvidíme... :) Takže se mějte hezky lidičky a hlasujte... ;)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 katherine katherine | 3. dubna 2015 v 22:30 | Reagovat

HAHAHAHA. Žádná simulantóza se nekonala, jelikož všichni věděli, že se mi do tý školy prostě jenom nechce. Bohužel jsem vstala až v jedenáct, takže nic extra nebylo :(. Nad povídkou jsem SAMOZŘEJMĚ nepřemýšlela - kdo by se s tím otravoval, že? Navíc, i kdybych něco napsat chtěla, to prostě ve většině případů nedokážu popsat slovy - bohužel ne všechno jde.
Jinak, pokud chceš cvičit, tak já si s tebou tu nohu s radostí vyměnim! Mně by to nedělalo problém :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama