"If you're going through hell, keep going..."
Sir Winston Churchill

One Day...

19. října 2014 v 18:10 | Luci Dee |  Témata týdne...
Title: One Day
By: Luci Dee
Čauec mňauec,
opět se hlásím s novým článkem, tentokrát na téme týdne JEDEN DEN, KTERÝ BYCH RÁDA ZMĚNILA... Dlouho jsem přemýšlela, jaký den zmínit (protože přiznejme si, vybrat jeden den, který byste opravdu (nemyslím tím ty dny, kterých je milion a člověk jen tak plácne, že by ho změnil a pak si uvědomí, že je pro něj hodně důležitý) změnily je hodně těžký) a dokonce jsem si i zkusila něco najít ve starých denících... Bohužel problémy, který jsem tu dobu (myslím, když mi bylo cca. 8-11 let) řešila, byly opravdu směšný... :D Většina se jich točila kolem špatných známek, umazaného oblečení, zkaženého výkresu nebo ztracení nějaké "důležité" věci... Takže jsem se svěšenou hlavou deníky uklidila a přemýšlela, až se mi z hlavy kouřilo... Nakonec jsem si uvědomila, že většina mých opravdu špatných dnů se točila okolo přátelství a protože jich bylo fakt hodně, tak jsem vybrala takový ten "významnější"...


Byl to ten den na druhém stupni, kdy jsem se dala dohromady se špatnou partou a zapomněla na svoje opravdový přátele... V šestý třídě mi odešla většina přátel na jiný školy a já se naivně přidala k nejoblíbenější partě v celých šestkách... Byla jsem šťastná, protože do týhle party jsem přesně chtěla a navíc v ní bylo i pár mých starších kamarádek... Byla jsem schopna akceptovat, že si na mě občas léčili svoje sebevědomí a že si ze mě udělali "štít", protože to za ty výhody stálo... Začali se o mě zajímat kluci, začala jsem se kvůli nim líčit, začala jsem poslouchat "úžasnou" Lanu Del Ray (>P), dokonce jsem byla populárnější i mezi holkama a najednou jsem měla spoustu "BFF"... Nekoukala jsem na to, že se mi začal horšit prospěch a že moje starý kamarádky z party odcházejí, protože můj pitomej mladej mozek si řekl: "Jsem populární a vy ostatní si naserte!"... Pak nastalo takový období, kdy se jedna z těch perfektních dámiček otočila proti ostatním a začala je pomlouvat na svým blogu... V tu dobu jsem jim ještě ke všemu začala sloužit jako špion... Pak přišlo období, kdy si moje starý kámošky založily svojí vlastní partu a začaly poslouchat One Direction... Já samozřejmě, abych šla s "BFF-kami", jsem je okamžitě začala hejtovat (ve skutečnosti jsem si celý dny notovala jejich texty a srala na nějakou Lanu Del Ray) a dávali jsme jim to dost sežrat... Naštěstí do mě mamka neustále hučela (díky, mami <3), abych se s nimi přestala bavit (několikrát jsem to zkoušela, ale prostě jsem nesnesla sedět sama v lavici a koukat do blba) a snad po dvou letech jsem se od nich trhla... Na ten krásný den si pamatuju... Poslala jsem všechny ty krávy do prdele a když mě někde pomlouvaly, tak jsem si to s nima šla později vyřídit ručně (Le drsná Luci Dee)... :D Cítila jsem se pak nehorázně happy, začala jsem být suverénější a díky mým starým kámoškám, který mě vzaly k sobě do party, i nehorázně střelená... :D Někdy v tu dobu se ze mě taky stala Directionerka a.k.a. od začátku Niallerka... :D
Smazala bych tedy den, kdy jsem těch pět nejmenovaných osob (který si hrály, jak jsou geniální, že se dostaly na těžkej gympl a ve skutečnosti jim to všechno zatáhly bohatí tatínci) potkala, protože pak bych nezahodila tři roky mýho života ústavičným podrýváním mého sebevědomí... Ovšem, pokud to vezmeme filozoficky, tak kdyby se tohle všechno nestalo, tak bych dneska byla třeba úplně jinej člověk, znala bych úplně jiný lidi a všechno by bylo úplně jinak... :)
Samozřejmě, že i s těmi kámoškami, který se mnou jsou až do dnes, jsem měla někdy rozbroj, ale všechno se urovnalo... :D Ale lituji ještě toho dne, kdy jsem mojí "BFFSS" dohodila jednoho našeho spolužáka, protože ten den odstartoval několikaletou změnu její osobnosti (bohužel k horšímu :()...
So, i hope you enjoy that absolutly depression article, and see you later...
Luci Dee
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 19. října 2014 v 20:49 | Reagovat

Hm, to je těžký, já naštěstí vždy měla svou hlavu a snažila se zůstat nezávislou a stejně mě nikdy nebrali, pravda je, že dnes jsem na úplně jiným levelu než oni, takže to bylo mé štěstí, že jsem si i tak nízké sebevědomí, které jsem o sobě mívala, ještě víc nepodrývala těmito podobnými osobami.
Co kdo poslouchá je mi jedno a osobně kdybych si musela vybrat tak radši Lanu než Direction, ale hlavní je, že jsi si dokázala uvědomit, že to přetvařování je hloupost a že tě baví jiné věci, které nechceš pomlouvat :)

2 fakynn fakynn | Web | 19. října 2014 v 22:01 | Reagovat

Znám to, znám. Jenže je prostě důležité v takový chvíli si uvědomit, kdo za co stojí a že lepší mít 3 dobré kamarády, než mít 10 falešných a stovku 'obdivovatelů'.
Je asi pár dní, které bych chtěla asi změnit, prožít znovu, ale už bych nebyla tam, kde jsem. Možná dobře, možná ne.
btw. forever Paynerka :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama