"If you're going through hell, keep going..."
Sir Winston Churchill

Angel in disguise 8. díl

28. července 2014 v 13:41 | Luci Dee |  Angel in disguise...
Title: Angel in disguise
By: Luci Dee
Part: 8

"Zaynie, zlato, kde je kočárek?" zeptala se Perrie, když scházela ze schodů, zatímco si zavazovala vlasy do culíku. Měla na sobě růžové Adidas tričko, černé tříčtvťáky a sportovní boty. Vypadala, jako by se chystala jít běhat, ale já jsem věděla, že jdou s PJ ven.
"Nevím. Není pod schody?" Zayn stále koukal do mobilu a mírně se usmíval. Nakoukla jsem mu přes rameno, čistě ze zvědavosti a drzosti, a chvilku sledovala co dělá. Psal si na Twitteru s fanouškama a jedna dívčina se ho zrovna ptala na celkem pikantní údaje o Harryho životě. Jenom jsem protočila očima a záviděla Zaynovi, že dokáže zůstat v klidu a nesmát se jako magor, tedy jako já.
"Podívám se po něm," řekla Perrie a zamířila k výklenku pod schody. Chviku ten kočárek hledala, prohrabala polovinu výklenku, krabic, tašek a úložných boxů, až ho nakonec našla mezi autosedačkou a dětským jezdítkem s příslušenstvím.
"Mám ho!" Perrie vběhla do obýváku a za sebou táhla tmavě fialový kočárek s velkými černými koly. Zayn zvedl hlavu od mobilu a usmál se.
"Půjdeme s ní ven?" zeptal se Zayn, do mobilu naťukal: "Poslední otázka, lásky. <3" a jakmile na ní odpověděl, uklidil mobil do kapsy. Perrie chápala jeho potřebu sdílet s fanoušky všchny věci, ale když někdo sedí u mobilu čtyřiadvacet hodin denně, tak to moc zdravý není.
"Jop. Hazz, chceš jít s námi?" Harry horlivě přikývl a vyskočil z křesla. Podal PJ Perrie, aby jí posadila do kočárku, a odběhl se nahorů převléct. Chvíli jsem měla nutkání se jít nahoru podívat, jestli tam nezastihnu otce PJ, ale pak jsem si vzpomněla, že sedí v kuchyni. Trochu jsem se zašklebila a naklonila se k PJ v kočárku, která se zase roztomile smála.
"Ahoj PJ," natáhla jsem k ní prst, jakoby se ho snad mohla dotknout, ale stejně mě následující reakce zaskočila. PJ ke mně natáhla ručku, chňapla po mém prstu a sevřela ho v mále ručičce. Navíc já to cítila!!! Tohle jsem vážně nečekala. Myslela jsem, že kdyby vůbec existovalo něco jako krevní pouto, tak mě ta osoba může jenom vidět. Ale dotknout se mě? Nevěřícně jsem nad tím pokroutila hlavou a naklonila se ještě blíž k PJ.
"PJ, ty mě vidíš?" PJ se rozesmála a začala se v kočárku vrtět. Jasně, co jsem asi tak čekala od malého miminka.
"Zaynie, jdi říct Joshovi, že jdeme s PJ ven." Zayn přikývl, zvedl se z gauče a vlétl do Joshova pokoje. Za chvíli se Zayn i Hazza snesli ze schodů, obuli se a s Perrie, která už byla připravená vyrazit, vyšli dveřmi ven. Rozmýšlela jsem se, jestli půjdu za nimi, ale nakonec jsem si řekla, že se půjdu proletět nad městem a budu chvilku přemýšlet. Prošla jsem skrz vchodové dveře a vyšla na prostornou příjezdovou cestu.
"Potřebuju si pročistit hlavu," zamumlala jsem sama pro sebe a s nevídanou lehkostí se vznesla do vzduchu. Proletěla jsem se centrem Londýna, ulicemi kolem kaváren, pekáren, cukráren, knihkupectví a všude potkávala davy lidí. Bylo hezké počasí a tak bylo všude celkem plno. Připadal jsem si, jako bych měla celý Londýn jenom pro sebe. Bylo to jako kdybych měla nějaký svůj vlastní svět, který je od normálního světa oddělen průhlednou zábranou. Měla jsem pocit svobody, uvolněnosti, bezstarosti a lehkosti. Udělala jsem prudkou otočku a zamířila k Tower Bridge. Dneska jsem měla skvělou náladu, takže jsem dělala různé akrobatické kousky cestou k mostu. Chvíli jsem letěla vedle letadla vysoko na obloze a chvíli jsem konečky prstů zavadila o hladinu řeky. Voda se zachvěla a utvořila se na ní kruhová vlnka. Usmála jsem se a zrychlila třepot křídel. Za chvíli už jsem seděla na horní konstrukci, přibližně v místech kde kluci zakončili videoklip Midnight Memories, a dívala se na modrou plochu pode mnou. Chvíli jsem přemýšlela, co se v mém životě vlastně stalo, že jsem dostala takovou šanci. Vždyť jsem měla jenom samá špatná období. Jednu dobu jsem pila, kouřila, trochu se řezala a nikdy jsem nebyla slušná. Proč já? Proč jsem umřela a znovu se "narodila"? Proč mě vidí jenom PJ a ne Josh? Tak ráda bych s ním pokecala. Povzdechla jsem si, zavřela oči a v hlavě si vyhledala část mozku, která obsahuje texty písniček.
"A drop in the ocean, A change in the weather, I was praying that you and me might end up together. It's like wishing for rain as I stand in the desert, But I'm holding you closer than most, 'Cause you are my heaven..." Začala jsem si pobrukovat. Byla jsem zabraná do vlastních myšlenek tak jsem ani nevnímala, že se obloha zatáhla a začalo poprchávat. Když mi jedna kapka dopadla na nos, usmála jsem se, protože mi přišlo vtipný, že začne pršet zrovna ve chvíli, kdy si začnu zpívat A Drop In The Ocean. Naposledy jsem se podívala dolu na Temži, zhluboka se nadechla a odletěla směr domov.
"Fuj, to je ale počasí," zabrblal Zayn mezitím co se snažil dostat kočárek dovnitř do bytu. Hazza nesl PJ v náručí směrem k obýváku kde už zase hrála telvize. Tentokrát před ní seděli Josh s Niallem a hráli videohry, myslím že Bike Race nebo něco takovýho.
"Kluci jsem doma!" zavolala Perrie a nakoukla do obýváku. Josh okamžitě zareagoval stopnul hru a došel k Harrymu.
"Trochu zmokla, měli bychom jí vykoupat," pronesl zamyšleně Hazz a setřel PJ z čela trochu dešťové vody.
"Dobře, Perrie pomůžeš mi?" zeptal se mírně zoufale Josh a prosebně se na Perrie zadíval. Perrie se usmála a pak přikývla. Josh převzal od Harryho PJ a společně s Perrie zmizel nahoře v koupelně. Harry si sednul k Niallovi do obýváku, popadl ovladač a pustil se do hraní místo Joshe.
"Jdu si na chvilku lehnout," oznámil Zayn a zmizel nahoře v ložnici. Já jsem si sedla do křesla a sledovala kapky deště, které klouzaly po okně.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama