"If you're going through hell, keep going..."
Sir Winston Churchill

Angel in disguise 21. díl

29. července 2014 v 21:25 | Luci Dee |  Angel in disguise...
Title: Angel in disguise
By: Luci Dee
Part: 21

"Lusio vnímáš mě?" luskl mi Mac prsty před obličejem. Cukla jsem sebou a když jsem si uvědomila, že jsem pořád v jeho kanceláři trochu jsem se zamračila.
"Co se zase mračíš?"
"Ale nic!"
"Jenom jsem právě zjistila, že i ty okamžiky, které pro mě byli největším překvapením, byli dopředu vymyšlené a sepsané!" pomyslela jsem si a ještě víc se zamračila.
"Jo, život není vždycky fér," reagoval na moje myšlenky Mac.
"Ocenila bych, kdybys mi laskavě nelezl do hlavy!" zabručela jsem na něj, ale on se jenom usmál. Protočila jsem oči a položila složku na stůl před něj.
"A co to ultimátum?"
"Máš tři dny na to, abys našla otce tvého dítěte a řekla mu o tom, že má dceru. Musíš zařídit, aby se o ní začal pořádně starat a aby to oznámil tvému bratrovi. Já ti mám přitom pomoct." Při slově bratr mě píchlo u srdce a hned mě napadla otázka na kterou se Maca musím později zeptat.
"To není tak strašný, nebo jo?" zeptala jsem se nejistě, protože Marcusův výraz o ničem nevypovídal.
"Právě že je. Pokud neuspěješ, tak budeš nucena přidat se k andělům věštcům."
"A když odmítnu?"
"Zabijí tě a vymažou celý tvůj život. Bude to jako bys nikdy neexistovala a tím se změní i životy tvého nejbližšího okolí," pronesl Mac smutně a sklopil pohled k desce stolu. Vykulila jsem oči a nevěřila tomu co mi Mac právě řekl.
"A mě čeká daleko horší osud!" fňuknul Mac a podepřel si hlavu rukama.
"Jakej osud?"
"Zabijí mě, ale tím nejhroznějším způsobem."
"Co můžou mít andělé za nejhorší způsoby smrti?" divila jsem se mu, ale zároveň chápala, že má strach.
"To si ani neumíš představit," zaúpěl a praštil čelem do stolu.
"To bude dobrý, Macu. Jenom mi řekni co musím udělat a spolu to zvládneme," řekla jsem povzbudivě a pohladila ho po rameni. Zvedl hlavu a podíval se na mě skelnýma očima. Otřel si pár slz, které mu mezitím stekli po tvářích a přikývl.
"Až odsud odejdeš, tak ti vyblednou křídla a budou úplně bílá. Vždycky, když uděláš něco, co přispěje ke splnění úkolu, tak se ti křídla zbarví víc do modra. Až budou mít stejnou barvu jako mají teď, bude všechno splněno, ty se vrátíš do svýho těla a budeš si žít dál svůj život." Tak tomuhle jsem rozumněla a znělo to celkem rozumně. Jediný co se mi nelíbilo, byla představa, že bych měla ztratit svojí oblíbenou barvu křídel a vyměnit jí za, sice pěknou ale prostě jinou, ohranou bílou.
"A jak mi pomůžeš ty?"
"Jako strážný anděl se můžu kdykoliv zviditelnit a v tu dobu mě vidí všichni. Mohl bych sloužit jako komunikační prostředek mezi tebou a Joshem. Popřípadě mezi tebou a Niallem když budete někde venku. Navíc ty jsi začátečník a já už jsem na světě 2600 let."
"To jsi tak starý?"
"Ne, jenom jeden lidskej rok je sto andělskejch let. Jsem jenom o 9 let starší než ty!" zasmál se Mac a vzal si ze stolu složku.
"Tak já nevím co bych ti ještě řekl. Máš nějaké otázky?" Na tohle přesně jsem čekala! Teď se konečně můžu začít vyptávat!
"Jedna by tu byla." Mac pokýval hlavou na znamení, že mám pokračovat a tak jsem pokračovala, "Proč mě vidí jenom PJ a Niall? Myslím že se tomu říká Krevní Pouto, nebo ne? Mělo by to bejt o tom, že mě vidí jenom jakkoliv pokrevně příbuzní lidé, ne? Proč mě teda nevidí Josh?" vychrlila jsem na chudáka Maca tolik informací, že je nemohl rozhodně vstřebat. Párkrát pokýval hlavou a zamyšleně si přejel po bradě. Kdyby měl plnovous tak bych se asi smíchy neudržela.
"Krevní Pouto, správně, tak se tomu říká. Ale jak to víš? To nikdo jinej kromě strážných andělů neví. Ano, VŠICHNI pokrevně příbuzní by tě měli vidět, ale u tebe udělal nejvyšší vyjímku." Mac se zatvářil tajemně a trochu naštvaně.
"Chtěli tě nějak potrestat za to, že jsi se nedostavila do té školy, takže zařídili, aby tě viděla jenom tvá dcera a Niall. U tvojí dcery to bylo, abys jí mohla opatrovat a u Nialla snad víš, nebo ne?" usmál se na mě Mac a já se začervenala. Samozřejmě že vím, proč mě Ni vidí. Teď ale musím pořád myslet na to, jak moc sviňský je, že mě můj brácha nevidí!
"Jo, je to pěkně zlý, ale buď ráda že jsi dostala takhle mírný trest."
"Macu!" sykla jsem na něj trochu naštvaně, protože se mi už zase "vloupal do hlavy", což jsem mu zakázala.
"Promiň," řekl se smíchem a došel uklidit mojí složku zpátky do kartotéky.
"Tak co budeme teda dělat?"
"No teď se v první řadě musíme vrátit zpátky na zem a vybělit ti křídla," odpověděl mi Mac a pokynul mi, abych si stoupla. Provedla jsem tak a sledovala Marcuse, jak vytahuje ze šuplíku pracovního stolu nějaký sáček, sype si trochu jeho obsahu na ruku a pak přistupuje ke mně.
"Zavři oči." Poslušně jsem zavřela oči a po chvíli ucítila, jak se mi na obličej snáší drobné částečky nějakého prášku.
"Už je můžeš zase otevřít," řekl Mac a podle kroků jsem poznala že se vzdaluje. Otevřela jsem oči, párkrát zamrkala a pohla rukama, protože mi připadalo, jako bych je měla strašně ztuhlý. Vzápětí jsem ale uslyšela něco, jako když padá závěs nebo klouže nějaká látka. Pootočila jsem hlavu a spatřila jsem, jak mi modrá pérka jedno po druhém vypadávají, až mi na zádech zůstala jenom světle modrá kostra křídel, která vůbec nevypadala špatně. Povzdechla jsem si, což zřejmě zaregistroval Mac.
"Neboj, během chvilky ti narostou nový," řekl mi s úsměvem a balil si nějaké věci ze stolu do krásné šité tašky přes rameno. Za chvilku se opravdu začali na kostře objevovat drobná pírka, která se postupně prodlužovala a začala pokrývat celý povrch křídel. Musím uznat, že to trochu bolelo, ale nekřupali ve mně žádný kosti, takže se to dalo přežít. Asi po třech minutách byla kostra opět ukryta pod vrstvou, teď už bílých, pírek.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pinkeewee Pinkeewee | 3. srpna 2014 v 12:33 | Reagovat

Uááááááááááááááá :33 Jedna z mích nejoblíbenějších autorek si zařídila blog? :O Tak, smůla holka, máš tady stálého návštěvníka :D Chápu, jak je rozjezd blogu těžký (z vlastní zkušenosti :D ), ale holka, nevzdávej se, protože tvoje povídky stojí za to mít svůj vlastní blog :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama