"If you're going through hell, keep going..."
Sir Winston Churchill

Angel in disguise 18. díl

29. července 2014 v 21:13 | Luci Dee |  Angel in disguise...
Title: Angel in disguise
By: Luci Dee
Part: 18

"Já pro něj dojdu!" usmála jsem se a rozběhla se k míči. Rozhlédla jsem se, jestli něco nejede a pak vkročila do silnice. Měla jsem malé nožky, takže jsem mohla dělat jenom malé krůčky a chvilku mi trvalo než jsem se k míči dotala. Popadla jsem ho do náručí a zamávala na Joshe, který mě sledoval z plácku. Najednou jsem uslyšela motor a když jsem se podívala do strany, tak jsem uviděla velké černé auto a za ním několik policejních aut.
"Lusio rychle běž odsud!" zařval Josh a co nejrychleji se ke mně rozběhl. Nevím proč, ale nohy mi zdřevěněli a nemohla jsem udělat ani krok. Jenom jsem stála uprostřed silnice a sledovala nebezpečně rychle se blížící auto. Josh na mě křičel ať se uhnu, ale já jsem se prostě nemohla pohnout. Najednou mě někdo popadl za pas a rychle mě odnesl na kraj chodníku. Auta kolem nás v tom okamžiku prosvištěla a ve zběsilé honičce jela dál. Můj zachránce mě bezpečně postavil na chodník a sklonil se ke mně. Třásla jsem se strachem a po chvilce jsem se rozbrečela.
"Jsi v pořádku, Lusio?" zeptal se mě neznámý zachránce chraplákem a podíval se mi do očí. Podivila jsem se, že zná moje jméno, ale přikývla jsem. Byl vážně krásný. Krátké kudrnaté hnědé vlasy, zelená kukadla, na krku se mu houpe něco jako psí známka, na sobě má bílé tílko a šortky a starostlivě se na mě usmívá. Chvíli jsem si ho prohlížela a on se usmál.
"Lusio!" Josh k nám přiběhl a silně mě obejmul. Objetí jsem mu vrátila a když mě pustil, tak jsem mu ukázala růžový míč, který byl trochu špinavý.
"Mám ho!" pronesla jsem vítězoslavně a trochu popotáhla. Josh se na mě usmál a rozcuchal mi vlásky. Potom se otočil na toho kluka a nedůvěřivě si ho přeměřil pohledem.
"Vy jste zachránil mojí sestru?" Kluk přikývl a rozpačitě se usmál.
"Děkuju!" poděkoval Josh slušně a popadl mě za ruku.
"Poděkuj tady pánovi a půjdem za mamkou, Lusio." Ten kluk se nad oslovením "pán" usmál a podíval se mi znovu do očí.
"Děkuju."
"Nemáš zač, maličká, ale příště si už dávej pozor," usmál se a zvedal se k odchodu. Josh už mě taky táhnul pryč, když jsem si na něco vzpomněla. Chytila jsem toho kluka za zápěstí a když se po mě překvapeně otočil, zeptala jsem se ho na něco co jsem nechápala: "Jak jste věděl moje jméno?"
"To je tajemství," usmál se tajemně.
"A řeknete mi to tajemství?" Kluk se chvilku rozmýšlel až se ke mně pobaveně sklonil a opřel se dlaněmi o kolena.
"Dobře, ale musíš mi slíbit, že to nikomu neřekneš, ano?" Rychle jsem přikývla.
"Já jsem tvůj strážný anděl," zašeptal mi do ucha a otočil se k odchodu. Zůstala jsem stát s otevřenou pusou a sledovala vzdalující se osobu. Josh mě po chvíli popadl za ruku a vedl za mamkou. Cestou jsme se dohodli, že pokud mamince nic neřekneme, že se o mě nebude alespoň bát.
Zase se mi před očima objevilo černo, což mě donutilo oči otevřít. Pořád jsem byla v té suprové kanceláři a naproti mně seděl Marcus, který se zase culil jako sluníčko. Stáhla jsem svoje ruce zpátky k tělu a hleděla na něj už trochu chápavějším pohledem.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama